Jestřábovití (Accipitridae) je největší čeleď řádu dravci (Accipitriformes). Zahrnuje jednak ptáky různé velikosti (od krahujce nejmenšího s délkou těla 23 cm a hmotností 75 g po supy s délkou těla přes 1 m a hmotností i vyšší než 12 kg), jednak mnoho známých ptáků, jako jsou jestřábi, orli, luňáci, káňata, motáci a supi. Patří sem více než 200 druhů dravců. Orlovec říční je nyní obvykle řazen do samostatné čeledi orlovcovití (Pandionidae) nebo řádu. 

Popis

Jestřábovití mají hákovitý zobák (supi v bazální části rovný) a ostré drápy. Pro tuto čeleď je typická málo opeřená ocasní žláza a normálně vyvinutá horní čelist (bez subterminálního zubu).

Křídla jsou kratší a širší, než mají sokolovití (Falconidae), ocas poměrně dlouhý. Obzvláště velká plocha křídel supů pomáhá ptákům plachtit při vyhledávání mršin. Supi mají hlavu, příp. i krk bez opeření, protože by se při konzumaci potravy znečišťovalo. Většina druhů má 14 krčních obratlů, někteří supi 17, což usnadňuje požírání vnitřností mršin velkých savců.

Varialibita zbarvení jednotlivých druhů je v rámci rodu často značná.

Ze smyslů je nejvyvinutější zrak, jímž se téměř výhradně orientují při vyhledávání kořisti. Čich mají velice dobře vyvinutý pouze supi.

Jsou to výborní letci, přičemž většina druhů je adaptována na lov kořisti spíše obratným manévrováním než rychlým letem.

Ekologie

Hnízda stavějí na stromech nebo skalách. Velikost snůšky a úspěšnost hnízdění je u mnoha druhů významně závislá na populační hustotě kořisti - v krajně nepříznivých letech nemusí být hnízdění vůbec úspěšné. Jedná se o vcelku dlouhověké druhy, např. velké druhy orlů a supi se v zajetí dožívají až 60 let, kroužkovaná káně lesní (Buteo buteo) se ve volné přírodě dožila více než 22 let.[2]

Mnoho druhů je stěhovavých.